Tábor 2006, 1. běh Harry Potter -
13. den

Počasí nám přálo, a proto nás neprobudil ani déšť, ani blesky a hromy, ani krupobití, ale sluníčko. A to pořádné – pralo do nás od půl osmé tak, že už dál dokázali spát jen skalní jedinci. Za malou chvíli se ale za námi přemístil Brumbál a vyčaroval skromnou, leč výživnou snídani. Protáhli jsme ztuhlé svaly (někteří z nás ani netušili, kolik jich na těle mají, jak je bolely...) a pustili se do balení.

Čekal nás poslední úsek našeho raftového dobrodružství, a to cesta pěšmo do Stříbra, kde jsme se nalodili na bradavický expres, který nás odvezl zpět k naší škole.

Odpoledne bylo odpočinkové. Abychom pravdu řekli, měli jsme toho dost. Některé koleje ještě zbytek volna trénovali famfrpál, aby měli před velkým turnajem formu.

K večeři jsme měli zapékané brambory z Hagridovy zahrádky, kde se tak čile daří tlustočervům. Nebelvír a Zmijozel posléze čekala hodina astronomie, která byla spojena s vyjížďkou na koních – pochopitelně tou noční.

Ostatní koleje měly možnost navštívit naše improvizované bradavické letní kino a shlédnout třetí filmový příběh Harryho Pottera.